Bůh je samozřejmě milující otec a nepřeje si, aby lidé trpěli nebo byli nemocní. Přeje si, aby všichni došli spasení a věčného života s ním. Problém ale nastává, když jsou tyto důvody příchodu Ježíše Krista a kříže hlásány jako primární.
Problém také přináší neustálá honba za úspěšným životem na zemi a modlitby za požehnaný život a uzdravování ve formě obrovských křesťanských konferencí. Bůh přeci uzdravuje a žehná každému podle své vůle, protože jen Bůh ví, co je pro takového člověka skutečně dobré. Podle své vůle tak Bůh odpovídá na modlitby. Zbývá ale těm, kteří stále hledají spokojený život na zemi, čas na duchovní boj, vzdělávání, orientování se ve světě, duchovnu, lživých naukách a hledání čisté Boží pravdy? Co skutečně přináší pořádání a navštěvování velkých konferencí „probuzení“ a „uzdravení“ atp.? A co je skutečně pro Boha prioritou – náš spokojený bezproblémový život na zemi nebo duševní čistota a pravda, která nás dovede k věčnému životu s Bohem v nebi? Tělesno nebo duchovno? Rozsuďte každý dle Božího slova.
Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení. Matouš 6,31-34
